menuji se Martin. V červenci roku 2002 jsem si při pracovním úrazu  pořídil mou první zlomeninu v životě.  Jaké bylo mé překvapení, že ze zlomeniny se vyklubala amputace LDK nad kolenem.  V ten moment jsem si nedokázal představit život bez mých koníčků…

„Dlouhou dobu jsem žila život staré nemohoucí paní zavřené v malém bytě, ne život ženské v nejlepších letech“. Jmenuji se Eva a o nohu pod kolenem jsem nepřišla následkem úrazu či nehody, ale díky nemoci. Od 23 let bojuji s revmatoidní artritidou a artrózou, což jsou velmi bolestivá onemocnění…

Jmenuji se Marek a v 16 letech jsem prodělal amputaci levé dolní končetiny v bérci (tj. pod kolenem) po mnou zaviněném střetu s vlakem. Nebudu nikomu říkat, že můj život je stejný…

Jmenuji se Petr a o nohu nad kolenem jsem přišel před 23 lety následkem pracovního úrazu. Z jeřábu na mě spadl dvou tunový plech . V nemocnici jsem se probral po čtyřech dnech s nohou zavěšenou a v železech. Lékař mi sdělil, že operace trvala devět hodin, zranění byla velmi devastující a že došlo k velké ztrátě krve. I přes veškerou snahu lékařů mě musela být noha po dvou týdnech amputována.

Když mi bylo třináct let, změnil se mi od základu život. 10. června 1997 jsem chtěl vyjet odpoledne na kole s bratrem na ryby. Svoje kolo jsem měl sice doma, já ale chtěl mámino horské kolo. Musel jsem ji přemlouvat, aby mi ho půjčila. Nebyla z toho zrovna nadšená, ale když jsem jí slíbil, že budu opatrný, nakonec tedy svolila…